Poslední aktualizace: 2024-01-07 22:44:47.400109
Počet mergenutých kvízů: 40
Počet otázek: 86
Počet odpovědí: 433
Počet správných odpovědí: 186
Počet špatných odpovědí: 195
Počet neznámých odpovědí: 52
Správně
Špatně
Nevíme
Jsou následující bezkontextové gramatiky bez cyklů? U každé z gramatik rozhodněte, zdali ano (✔) či ne (✖).
\[G = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}, \mathtt{2}\}, P, C)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to AA,\\ B \to \mathtt{1} \mid \mathtt{0},\\ C \to B \mid AB\\ \} \end{array} \]
\[G = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}, \mathtt{2}\}, P, C)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to BA \mid \varepsilon,\\ B \to \mathtt{1} \mid BB,\\ C \to \varepsilon \mid AB\\ \} \end{array} \]
\[G = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}, \mathtt{2}\}, P, C)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to BB \mid C,\\ B \to \mathtt{1} \mid A,\\ C \to \mathtt{0} \mid B\\ \} \end{array} \]
\[G = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}, \mathtt{2}\}, P, C)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to BB,\\ B \to \mathtt{1} \mid BA,\\ C \to \varepsilon \mid AB\\ \} \end{array} \]
\[G = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}, \mathtt{2}\}, P, C)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to BC,\\ B \to \mathtt{1} \mid CA,\\ C \to \varepsilon \mid AB\\ \} \end{array} \]

Jsou následující bezkontextové gramatiky v normálním tvaru podle Chomského? U každé z gramatik rozhodněte, zdali ano (✔) či ne (✖).
\[G = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}, \mathtt{2}\}, P, C)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to AA,\\ B \to \mathtt{1} \mid \mathtt{0},\\ C \to \varepsilon \mid AB\\ \} \end{array} \]
\[G = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}, \mathtt{2}\}, P, C)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to BB,\\ B \to \mathtt{1} \mid BA,\\ C \to \varepsilon \mid AB\\ \} \end{array} \]
\[G = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}, \mathtt{2}\}, P, A)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to BB,\\ B \to \mathtt{1} \mid CC,\\ C \to B \mid AB\\ \} \end{array} \]
\[G = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}, \mathtt{2}\}, P, C)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to BB,\\ B \to \mathtt{1} \mid AC,\\ C \to \varepsilon \mid AB\\ \} \end{array} \]
\[G = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}, \mathtt{2}\}, P, C)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to BB,\\ B \to \mathtt{1} \mid \mathtt{01},\\ C \to \varepsilon \mid AB\\ \} \end{array} \]

Jsou následující bezkontextové gramatiky v normálním tvaru podle Chomského? U každé z gramatik rozhodněte, zdali ano (✔) či ne (✖):
\(G = (\{A, B\}, \{\mathtt{0},\mathtt{1}\}, \{A \to \mathtt{0} \mid AB, B \to BB \mid \mathtt{1}\}, A)\)
\(G = (\{A, B\}, \{\mathtt{0},\mathtt{1}\}, \{A \to \varepsilon \mid BB, B \to BB \mid \mathtt{0}\}, A)\)
\(G = (\{A, B\}, \{\mathtt{0},\mathtt{1}\}, \{A \to \varepsilon \mid B, B \to BB \mid \mathtt{0}\}, A)\)
\(G = (\{A, B\}, \{\mathtt{0},\mathtt{1}\}, \{A \to \varepsilon \mid BB, B \to BA \mid \mathtt{0}\}, A)\)
\(G = (\{A, B\}, \{\mathtt{0},\mathtt{1}\}, \{A \to \varepsilon \mid BB, B \to BB \mid \mathtt{00}\}, A)\)
\(G = (\{A, B\}, \{\mathtt{0},\mathtt{1}\}, \{A \to \varepsilon \mid BB, B \to BB \mid \mathtt{0}\}, B)\)
\(G = (\{A, B\}, \{\mathtt{0},\mathtt{1}\}, \{A \to \varepsilon \mid BB, B \to \mathtt{0}B \mid \mathtt{0}\}, A)\)

Mějme dvě regulární gramatiky \(G_1\) a \(G_2\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
O ekvivalenci \(G_1\) a \(G_2\) lze vždy algoritmicky rozhodnout.
Pokud \(G_1\) nebo \(G_2\) je víceznačná gramatika, pak o ekvivalenci \(G_1,G_2\) rozhodnout nelze.
Pokud \(G_1\) nebo \(G_2\) obsahuje alespoň jeden neterminální symbol rekurzivní zleva, pak o ekvivalenci \(G_1,G_2\) rozhodnout nelze.
Pokud \(G_1\) nebo \(G_2\) obsahuje cyklus, pak o ekvivalenci \(G_1,G_2\) rozhodnout nelze.

Mějme dva úplně určené nedeterministické konečné automaty (tj. bez \(\varepsilon\)-přechodů a s jedním počátečním stavem) \(A_1\) a \(B_1\). Automat \(A_1\) má \(n\) stavů a automat \(B_1\) má \(m\) stavů, \(n \geq m\). Po determinizaci automatu \(A_1\) a následné minimalizaci dostaneme automat \(A_2\). Po determinizaci automatu \(B_1\) a následné minimalizaci dostaneme automat \(B_2\). Platí, že \(A_2\) i \(B_2\) jsou úplně určené. O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
\(A_2\) a \(B_2\) jsou ekvivalentní právě tehdy, když jsou identické až na případné pojmenování stavů.
Automat \(A_2\) má určitě více přechodů než automat \(B_2\).
Automat \(A_2\) má určitě více stavů než automat \(B_2\).
Automaty \(A_2\) a \(B_2\) mají určitě oba stejný počet přechodů.
Automaty \(A_2\) a \(B_2\) mají určitě oba stejný počet stavů.
\(A_1\) a \(B_1\) jsou ekvivalentní právě tehdy, když jsou identické až na případné pojmenování stavů.

Mějme konečný automat \(M = (Q, \Sigma, \delta, q_0, F)\), kde \(L(M) = \emptyset\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Existuje \(M\) takový, že \(F \neq \emptyset\).
Existuje \(M\) takový, že \(q_0\) je koncový stav.
Pro \(M\) vždy platí, že \(q_0\) je užitečný stav.
Pro \(M\) vždy platí, že \(|Q| \geq 1\).
Pro \(M\) vždy platí, že všechny stavy jsou nedosažitelné.
Pro \(M\) vždy platí, že všechny stavy jsou zbytečné.
\(M\) je vždy deterministický.

Mějme následující dva deterministické konečné automaty \(M_1\), \(M_2\) (se stejnou množinou stavů \(Q\)): \[M_1 = (Q, \Sigma, \delta_1, q_1, F_1)\] \[M_2 = (Q, \Sigma, \delta_2, q_2, F_2)\] Dále mějme konečný automat \(M_3\) s více počátečními stavy (též se stejnou množinou stavů \(Q\)): \[M_3 = (Q, \Sigma, \delta_1 \cup \delta_2, \{q_1\} \cup \{q_2\}, F_1 \cup F_2)\] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
\(L(M_1) \cap L(M_2) \subseteq L(M_3)\)
\(L(M_1) \cup L(M_2) \subseteq L(M_3)\)
\(L(M_3) \subseteq L(M_1) . L(M_2)\)
\(L(M_3) \subseteq L(M_1) \cup L(M_2)\)

Mějme následující dva nedeterministické konečné automaty (bez \(\varepsilon\)-přechodů) \(M_1, M_2\), kde \(Q_1 \cap Q_2 = \emptyset\): \[M_1 = (Q_1, \Sigma, \delta_1, q_1, F_1)\] \[M_2 = (Q_2, \Sigma, \delta_2, q_2, F_2)\] Dále uvažujte následující konečný automat \(M_3\): \[M_3 = (Q_1 \times Q_2, \Sigma, \delta, (q_1, q_2), F_1 \times F_2)\] kde pro \(\forall c \in \Sigma, \forall (q_a, q_b) \in Q_1 \times Q_2\): \[\delta((q_a, q_b), c) = \{ (p_1, p_2) : p_1 \in \delta_1(q_a, c) \land p_2 \in \delta_2(q_b, c)\}\] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), či nepravdivé (✖):
\(\exists M_1, M_2 : L(M_3) = (L(M_1) \cap L(M_2))\)
\(\exists M_1, M_2 : L(M_3)\) je konečný jazyk.
\(\forall M_1, M_2 : L(M_3)\) je bezkontextový jazyk.
\(\forall M_1, M_2 : L(M_3)\) je regulární jazyk.
\(\forall M_1, M_2 : L(M_3) = (L(M_1) \cup L(M_2))\)
\(\forall M_1, M_2 : L(M_3)\) je konečný jazyk.
\(\forall M_1, M_2 : M_3\) je deterministický konečný automat.

Mějme následující jazyk \(L\) nad abecedou \(\Sigma = \{\mathtt{a}\}\): \[L = \{\mathtt{a}^n: n\text{ je prvočíslo} \wedge 12 < n < 48\}\] Dále uvažujte následující tvrzení \(T\): \[(\exists p \geq 1)(\forall w \in L)[|w| \geq p \implies \] \[(\exists x,y,z \in \Sigma^*)(w = xyz \wedge |xy| \leq p \wedge |y| \geq 1 \wedge (\forall k \geq 0) xy^kz \in L)]\] Určete nejmenší možnou konstantu \(p\) tak, aby tvrzení \(T\) pro daný jazyk \(L\) dále platilo. (Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.)
48

Mějme následující jazyk \(L\): \[L= \{\mathtt{0}^m u^m : m \in \mathbb{N} \wedge m > 1 \wedge u \in \{\mathtt{0},\mathtt{1},\mathtt{2}\}\}\] Mohou být následující řetězce (kde \(p\) je konstanta pumping lemma) použity k úspěšnému důkazu, že \(L\) není regulární, pomocí pumping lemma? U každého řetězce rozhodněte, zdali ano (✔) či ne (✖).
\(\mathtt{0}^{2p}\mathtt{1}^{2p}\)
\(\mathtt{0}^{p+100}\mathtt{2}^{p+100}\)
\(\mathtt{002}^p\)
\(\mathtt{0}^{p+1}\mathtt{0}^{p+1}\)
\(\mathtt{00}^{p}\mathtt{11}^{p}\)

Mějme následující jazyk \(L\): \[L= \{\mathtt{c}^m \mathtt{a}^n \mathtt{b}^n : m,n \in \mathbb{N}_0\}\] Mohou být následující řetězce (kde \(p\) je konstanta pumping lemma) použity k úspěšnému důkazu, že \(L\) není regulární, pomocí pumping lemma? U každého řetězce rozhodněte, zdali ano (✔) či ne (✖).
\(\mathtt{a}^{\frac{p}{2}} \mathtt{b}^{\frac{p}{2}}\)
\(\mathtt{a}^{p} \mathtt{b}^{p}\)
\(\mathtt{c}\mathtt{a}^{p} \mathtt{b}^{p}\)
\(\mathtt{c}^p\mathtt{a}^{p} \mathtt{b}^{p}\)

Mějme následující jazyk \(L\): \[L= \{vuv^\mathrm{R} : v \in \{\mathtt{0},\mathtt{1}\}^* \wedge u \in \{\mathtt{2}\}^*\}\] Mohou být následující řetězce (kde \(p\) je konstanta pumping lemma) použity k úspěšnému důkazu, že \(L\) není regulární, pomocí pumping lemma? U každého řetězce rozhodněte, zdali ano (✔) či ne (✖).
\(\mathtt{0}^p \mathtt{1}^p \mathtt{1}^p \mathtt{0}^p\)
\(\mathtt{0}^p \mathtt{2}^p \mathtt{0}^p\)
\(\mathtt{0} \mathtt{2}^p \mathtt{0}\)
\(\mathtt{0}^p \mathtt{1}^p \mathtt{0}^p\)
\(\mathtt{0} \mathtt{1}^p \mathtt{1}^p \mathtt{0}\)

Mějme následující jazyk \(L\): \[L= \{vv : v \in \{\mathtt{0},\mathtt{1}\}^*\}\] Mohou být následující řetězce (kde \(p\) je konstanta pumping lemma) použity k úspěšnému důkazu, že \(L\) není regulární, pomocí pumping lemma? U každého řetězce rozhodněte, zdali ano (✔), nebo ne (✖).
\(\mathtt{0} \mathtt{1}^p \mathtt{0} \mathtt{1}^p \)
\(\mathtt{0 1 0 1}\)
\(\mathtt{0}^p \mathtt{0}^p\)
\(\mathtt{0}^p \mathtt{1}^p \mathtt{0}^p\)

Mějme následující jazyk \(L\): \[L= \{vv^\mathrm{R} : v \in \{\mathtt{0},\mathtt{1}\}^*\}\] Mohou být následující řetězce (kde \(p\) je konstanta pumping lemma) použity k úspěšnému důkazu, že \(L\) není regulární, pomocí pumping lemma? U každého řetězce rozhodněte, zdali ano (✔) či ne (✖).
\(\mathtt{0}^p \mathtt{1 1} \mathtt{0}^p\)
\(\mathtt{0}^p \mathtt{1}^p \mathtt{1}^p \mathtt{0}^p\)
\(\mathtt{0} \mathtt{1}^p \mathtt{1}^p \mathtt{0}\)
\(\mathtt{0}^p \mathtt{0}^p\)
\(\mathtt{0}^p \mathtt{1}^p \mathtt{0}^p\)

Mějme následující jazyk \(L\): \[L= \{vv^\mathrm{R}uu^\mathrm{R} : v \in \{\mathtt{0},\mathtt{1}\}^* \wedge u \in \{\mathtt{2},\mathtt{3}\}^*\}\] Mohou být následující řetězce (kde \(p\) je konstanta pumping lemma) použity k úspěšnému důkazu, že \(L\) není regulární, pomocí pumping lemma? U každého řetězce rozhodněte, zdali ano (✔) či ne (✖).
\(\mathtt{0}^p \mathtt{1 1} \mathtt{0}^p\)
\(\mathtt{0}^p \mathtt{1}^p \mathtt{1}^p \mathtt{0}^p\)
\(\mathtt{0} \mathtt{1}^p \mathtt{1}^p \mathtt{0}\)
\(\mathtt{0}^p \mathtt{1}^p \mathtt{0}^p\)
\(\mathtt{0}^p\mathtt{0}^p \mathtt{2}^p \mathtt{33} \mathtt{2}^p\)

Mějme následující jazyk \(L\): \[L=\{\mathtt{a}^m \mathtt{b}^n : m,n \in \mathbb{N} \land 2 \leq m < n\}\] Mohou být následující řetězce (kde \(p\) je konstanta pumping lemma) použity k úspěšnému důkazu, že \(L\) není regulární, pomocí pumping lemma? U každého řetězce rozhodněte, zdali ano (✔) či ne (✖).
\(\mathtt{a}^{2p} \mathtt{b}^{100p}\)
\(\mathtt{a}^{p+1} \mathtt{b}^{p+2}\)
\(\mathtt{a}^{2p} \mathtt{b}^{2p}\)
\(\mathtt{a}^{2} \mathtt{b}^{3}\)
\(\mathtt{a}^{p} \mathtt{b}^{p+1}\)

Mějme následující jazyk \(L\): \[L=\{\mathtt{c}^jwuw^\mathrm{R} : w \in \{\mathtt{a}, \mathtt{b}\}^* \wedge u \in \{\mathtt{c}\}^* \wedge j = |u|\}\] Mohou být následující řetězce (kde \(p\) je konstanta pumping lemma) použity k úspěšnému důkazu, že \(L\) není regulární, pomocí pumping lemma? U každého řetězce rozhodněte, zdali ano (✔) či ne (✖).
\(\mathtt{b}^p \mathtt{aa}\mathtt{b}^p\)
\(\mathtt{c} \mathtt{b}^p \mathtt{a}^p \mathtt{c} \mathtt{a}^p \mathtt{b}^p\)
\(\mathtt{c}^p \mathtt{b}^p \mathtt{b}^p \mathtt{c}^p \mathtt{b}^p \mathtt{b}^p\)
\(\mathtt{a}^2 \mathtt{b}^2 \mathtt{b}^2 \mathtt{a}^2\)
\(\mathtt{a}^m \mathtt{a}^n\)
\(\mathtt{a}^p \mathtt{a}^p\)
\(\mathtt{a}^p \mathtt{ba}^p \mathtt{b}\)
\(w^p w^p\)

Mějme následující jazyk \(L\): \[L = \{ \mathtt{0}^n : n \in \mathbb{N} \wedge n\text{ je prvočíslo} \} \cup \{ \mathtt{0}^n : n \in \mathbb{N} \wedge n \geq 10 \}\] Dále uvažujte následující tvrzení \(T\): \[(\exists p \geq 1)(\forall w \in L)[|w| \geq p \implies (\exists x,y,z \in \Sigma^*)(w = xyz \wedge |xy| \leq p \wedge |y| \geq 1 \wedge (\forall k \geq 0) xy^kz \in L)]\] Určete nejmenší možnou konstantu \(p\) tak, aby tvrzení \(T\) pro daný jazyk \(L\) dále platilo. (Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.)
7

Mějme následující jazyk \(L\): \[L = \{\mathtt{00}, \mathtt{01}, \mathtt{001}, \mathtt{0101}\}\] Dále uvažujte následující tvrzení \(T\): \[(\exists p \geq 1)(\forall w \in L)[|w| \geq p \implies (\exists x,y,z \in \Sigma^*)(w = xyz \wedge |xy| \leq p \wedge |y| \geq 1 \wedge (\forall k \geq 0) xy^kz \in L)]\] Určete nejmenší možnou konstantu \(p\) tak, aby tvrzení \(T\) pro daný jazyk \(L\) dále platilo. (Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.)
5

Mějme následující jazyk \(L\): \[L = \{\mathtt{a}^m \mathtt{b}^m : m \in \mathbb{N} \wedge m > 1\}\] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖):
Existuje Turingův stroj \(R\) takový, že \(L(R) = L\).
Existuje gramatika \(G\) taková, že \(L(G) = L\).
Existuje lineárně omezený Turingův stroj \(R\) takový, že \(L(R) = L\).
Existuje zásobníkový automat \(R\) takový, že \(L(R) = L\).
Existuje konečný automat \(M\) takový, že \(L(M) = L\).
Existuje regulární výraz \(V\) takový, že \(h(V) = L\).

Mějme následující jazyk \(L\): \[L = \{\mathtt{a}^n \mathtt{b}^m : m,n \in \mathbb{N} \wedge m , n \geq 2\}\] Z následujících tvrzení vyberte všechna pravdivá:
Existuje gramatika \(G\) taková, že \(L(G) = L\).
Existuje konečný automat \(M\) takový, že \(L(M) = L\).
Existuje lineárně omezený Turingův stroj \(R\) takový, že \(L(R) = L\).
Existuje regulární výraz \(V\) takový, že \(h(V) = L\).

Mějme následující jazyk \(L\): \[L = \{\mathtt{a}^n \mathtt{b}^m : n,m \in \mathbb{N} \land n, m > 1 \land n \neq m\}\] Z následujících tvrzení vyberte všechna pravdivá:
Existuje Turingův stroj \(R\) takový, že \(L(R) = L\).
Existuje gramatika \(G\) taková, že \(L(G) = L\).
Existuje lineárně omezený Turingův stroj \(R\) takový, že \(L(R) = L\).
Existuje zásobníkový automat \(R\) takový, že \(L(R) = L\).
Existuje konečný automat \(M\) takový, že \(L(M) = L\).
Existuje regulární gramatika \(G\) taková, že \(L(G) = L\).

Mějme následující jazyk \(L\): \[L = \{\mathtt{a}^{n^2} : n \in \mathbb{N} \wedge n \geq 1 \wedge n < 12\}\] Dále uvažujte následující tvrzení \(T\): \[(\exists p \geq 1)(\forall w \in L)[|w| \geq p \implies (\exists x,y,z \in \Sigma^*)(w = xyz \wedge |xy| \leq p \wedge |y| \geq 1 \wedge (\forall k \geq 0) xy^kz \in L)]\] Určete nejmenší možnou konstantu \(p\) tak, aby tvrzení \(T\) pro daný jazyk \(L\) dále platilo. (Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.)
122
69

Mějme následující jazyk: \[L = \{\mathtt{a}^{5k} : k \in \mathbb{N}_0\}\] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Minimální DKA přijímající jazyk \(L\) má \(5\) stavů.
Jazyk \(L\) není regulární.
Minimální DKA přijímající jazyk \(L\) má \(1\) stav.
Minimální DKA přijímající jazyk \(L\) má \(4\) stavy.
Minimální DKA přijímající jazyk \(L\) má \(6\) stavů.

Mějme následující jazyk: \[L = \{xux : x\in\{\mathtt{0}, \mathtt{1}\}^* \land u\in\{\mathtt{0}, \mathtt{1}\}\}\] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Existuje bezkontextová gramatika \(G\) taková, že \(L(G) = L\).
Existuje deterministický Turingův stroj \(R\) takový, že \(L(R) = L\).
Existuje nedeterministický zásobníkový automat \(R\), který přijímá \(L\) přechodem do koncového stavu.
Existuje neomezená gramatika \(G\) taková, že \(L(G) = L\).

Mějme následující konečný automat \(M\): \[M = (\{0,1,2,3,4\}, \{\mathtt{a}, \mathtt{b}\}, \delta, 0, \{2\})\] \[\begin{array}{r||c|c|c} \delta & \mathtt{a} & \mathtt{b} & \varepsilon\\\hline\hline \rightarrow 0 & \{0,1\} & \{0,3\} & \emptyset\\\hline 1 & \{2,4\} & \{0\} & \emptyset\\\hline \leftarrow 2 & \emptyset & \emptyset & \{3\}\\\hline 3 & \emptyset & \emptyset & \{4\}\\\hline 4 & \{2\} & \emptyset & \emptyset \end{array}\] Kolik stavů bude mít konečný automat \(M^\prime\) vzniklý jako výsledek algoritmu pro převod NKA s \(\varepsilon\)-přechody na NKA bez \(\varepsilon\)-přechodů pro \(M\)? (Algoritmus tak jak byl probíraný na přednášce bez použití jakýchkoli jiných úprav, převodů nebo algoritmů nad \(M\) nebo \(M^\prime\).) Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.
5
4

Mějme následující konečný automat \(M\): \[M = (\{A, B, C, D\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}\}, \delta, A, \{C,D\})\] \[\begin{array}{r||c|c|c} \delta & \mathtt{0} & \mathtt{1} & \varepsilon\\\hline\hline \rightarrow A & \emptyset & \{A,B,D\} & \emptyset\\\hline B & \{A\} & \emptyset & \{C\}\\\hline \leftarrow C & \{B, C\} & \{C\} & \{D\}\\\hline \leftarrow D & \emptyset & \emptyset & \{C\} \end{array}\] Kolik stavů bude mít konečný automat \(M^\prime\) vzniklý jako výsledek algoritmu pro převod NKA s \(\varepsilon\)-přechody na NKA bez \(\varepsilon\)-přechodů pro \(M\)? (Algoritmus tak jak byl probíraný na přednášce bez použití jakýchkoli jiných úprav, převodů nebo algoritmů nad \(M\) nebo \(M^\prime\).) Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.
4

Mějme následující nedeterministický konečný automat \(M\): \[M = (Q, \Sigma, \delta, q_0, F)\] Dále uvažujte následující konečný automat \(M^\prime\), kde \(q_f \in F\): \[M^\prime = (Q, \Sigma, \delta^\prime, q_f, F)\] s takto definovanou přechodovou funkcí: \(\forall q \in Q, c \in \Sigma: \delta^\prime(q, c) = \delta(q, c)\), \(\forall q \in F : \delta^\prime(q, \varepsilon) = \{q_0\}\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), či nepravdivé (✖):
\(\exists M, M^\prime : L(M^\prime) = (L(M)^*)\)
\(\forall M, M^\prime : (L(M)^*) \subseteq L(M^\prime)\)
\(\forall M, M^\prime : L(M^\prime)\) je bezkontextový jazyk.
\(\exists M, M^\prime : L(M^\prime) \subset (L(M)^*)\)
\(\forall M, M^\prime : L(M^\prime)\) je konečný jazyk.
\(\forall M, M^\prime : L(M^\prime)\) je regulární jazyk.

Mějme následující regulární výraz \(V\) nad abecedou \(\{\mathtt{a}, \mathtt{b}, \mathtt{c}\}\): \[V = (\mathtt{a}(\emptyset^* + \mathtt{b}) + \mathtt{c}\mathtt{b}^*)^*\mathtt{c}^*\] Kolik KONCOVÝCH stavů bude mít konečný automat \(M\), který vznikne použitím algoritmu pro konstrukci NKA pro daný regulární výraz – metody sousedů (Glushkov)? Uvažujte použití algoritmu na \(V\) v zadaném tvaru bez úprav \(V\) nebo vzniklého \(M\). (Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.)
6
nevim

Mějme následující regulární výraz \(V\) nad abecedou \(\{\mathtt{a}, \mathtt{b}, \mathtt{c}\}\): \[V = \mathtt{c} + \mathtt{a}^*(\emptyset^*+\mathtt{b})(\mathtt{cc}+\mathtt{a}^*)\mathtt{b}^*\] Kolik KONCOVÝCH stavů bude mít konečný automat \(M\), který vznikne použitím algoritmu pro konstrukci NKA pro daný regulární výraz – metody sousedů (Glushkov)? Uvažujte použití algoritmu na \(V\) v zadaném tvaru bez úprav \(V\) nebo vzniklého \(M\). (Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.)
7
9
nevim

Mějme následující regulární výraz \(V\) nad binární abecedou: \[V = (\mathtt{0}+\mathtt{1})^*\mathtt{0}(\mathtt{0}+\mathtt{1})^*\mathtt{0}(\mathtt{0}+\mathtt{1})^*\] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
\(\mathtt{100} \in h(V)\)
\(h(V)\) je množina všech binárních řetězců obsahujících alespoň dva symboly \(\mathtt{0}\).
\(h(V)\) je množina všech binárních řetězců obsahujících podsekvenci \(\mathtt{00}\).
\(\mathtt{0} \in h(V)\)
\(\mathtt{101} \in h(V)\)
\(\varepsilon \in h(V)\)
\(h(V)\) je množina všech binárních řetězců obsahujících podřetězec \(\mathtt{00}\).

Mějme níže uvedený deterministický konečný automat \(M\). \[M = (\{A,B\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}\}, \delta, A, \{B\})\] \[\begin{array}{r|c|c} \delta & \mathtt{0} & \mathtt{1}\\\hline\hline \rightarrow A & B & A\\\hline \leftarrow B & B & B \end{array}\] Kolik stavů má minimální deterministický konečný automat \(M^\prime\) takový, že \(L(M^\prime) = (L(M))^*\) (přijímající iteraci jazyka \(L(M)\))? (Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.)
3

Mějme níže uvedený minimální deterministický konečný automat \(M\). Uvažujte algoritmus na konstrukci DKA pro doplněk jazyka. Kolik stavů má konečný automat \(M^\prime\) přijímající doplněk \(L(M)\) zkonstruovaný pomocí tohoto algoritmu? (Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.) \[M = (\{A, B, C, D, E, F\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}\}, \delta, A, \{D,E,F\})\] \[\begin{array}{r|c|c} \delta & \mathtt{0} & \mathtt{1}\\\hline\hline \rightarrow A & B &\\\hline B & B & C\\\hline C & C & D\\\hline \leftarrow D & D & E\\\hline \leftarrow E & E & F\\\hline \leftarrow F & & F \end{array}\]
7
4

Mějme níže uvedený minimální deterministický konečný automat \(M\). Uvažujte algoritmus na konstrukci DKA pro doplněk jazyka. Kolik stavů má konečný automat \(M^\prime\) přijímající doplněk \(L(M)\) zkonstruovaný pomocí tohoto algoritmu? (Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.) \[M = (\{A, B, C, D, E\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}, \mathtt{2}\}, \delta, D, \{A, D\})\] \[\begin{array}{r|c|c} \delta & \mathtt{0} & \mathtt{1} & \mathtt{2}\\\hline\hline \leftarrow A & D & A & A\\\hline B & A & & D\\\hline C & D & A & A\\\hline \leftrightarrow D & E & E & E\\\hline E & & B & C \end{array}\]
6

Mějme níže uvedený nedeterministický konečný automat \(M\) s více počátečními stavy. Kolik počátečních stavů má ekvivalentní minimální deterministický konečný automat? (Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.) \[M = (\{A, B, C, D, E\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}\}, \delta, \{A, C\}, \{B, C\})\] \[\begin{array}{r||c|c} \delta & \mathtt{0} & \mathtt{1}\\\hline\hline \rightarrow A & \{B\} & \{D\}\\\hline \leftarrow B & \emptyset & \emptyset\\\hline \leftrightarrow C & \{C\} & \{D\}\\\hline D & \{E\} & \{C\}\\\hline E & \{D\} & \{E\} \end{array}\]
1

Mějme níže uvedený nedeterministický konečný automat \(M\) s více počátečními stavy. Kolik počátečních stavů má ekvivalentní minimální deterministický konečný automat? (Zadávejte pouze celé číslo v desítkové soustavě pomocí číslic bez zbytečných úvodních nul.) \[M = (\{A, B, C, D, E\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}\}, \delta, \{A, D\}, \{B, C, D\})\] \[\begin{array}{r||c|c} \delta & \mathtt{0} & \mathtt{1}\\\hline\hline \rightarrow A & \{A\} & \{A, B\}\\\hline \leftarrow B & \emptyset & \{C\}\\\hline \leftarrow C & \emptyset & \emptyset\\\hline \leftrightarrow D & \{E\} & \{D\}\\\hline E & \{D\} & \{E\} \end{array}\]
1
5

Nechť \(G\) je bezkontextová gramatika. O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖):
Existuje \(G\) taková, že \(L(G)\) je kontextový jazyk.
Existuje \(G\) taková, že \(L(G)\) je regulární jazyk.
Pro \(G\) lze vždy zkonstruovat Turingův stroj, který rozhoduje jazyk \(L(G)\).
Pokud je \(G\) nezkracující, pak určitě neobsahuje žádné \(\varepsilon\)-pravidlo.
Pro \(G\) vždy existuje ekvivalentní bezkontextová gramatika, která je jednoznačná.
\(G\) je vždy nezkracující gramatika.

Nechť \(L\) je neprázdný jazyk nad abecedou \(\Sigma\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖). (\(L^\mathrm{R}\) značí jazyk \(L^\mathrm{R}=\left\{w^\mathrm{R} : w \in L\right\}\). Pokud je \(L\) nekonečný jazyk, pak \(|L| = \infty\), přičemž \(\infty + \infty = \infty\).)
Je-li \(|\Sigma|=1\), pak pro každý řetězec \(w\in \Sigma^*\) platí \(w\in L \Leftrightarrow w\in L^\mathrm{R}\).
Existuje \(L\) takový, že \(\left|L^\mathrm{R}\right| < |L|\).
Existuje \(L\) takový, že \(\left|L^\mathrm{R}\right| > |L|\).
Existuje \(L\) takový, že platí \(\overline{L^\mathrm{R}} \neq \overline{L}^\mathrm{R}\).
Existuje \(L\) takový, že \(L=L^\mathrm{R}\).

Nechť \(L_1 = \{\mathtt{00}, \mathtt{1}\}\). Uvažujte jazyk \(L = L_1^*\). O každém z následujících řetězců rozhodněte, zdali patří do \(L\) (✔), či nepatří do \(L\) (✖):
\(\mathtt{001}\)
\(\varepsilon\)
\(\mathtt{000}\)
\(\mathtt{010}\)

Nechť \(L_1,L_2\) jsou dva libovolné konečné jazyky. O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖). (\(|L|\) značí počet prvků množiny \(L\); pokud je \(L\) nekonečná množina, pak \(|L| = \infty\), přičemž \(\infty + \infty = \infty\).)
Vždy platí, že \(|L_1\cup L_2| + |L_1\cap L_2| = |L_1|+|L_2|\).
Vždy platí, že \(|L_1\cup L_2| \geq |L_1\cap L_2|\).
Vždy platí, že \(|L_1|\leq |L_1^*|\).
Vždy platí, že \(|L_1|< |L_1^*|\).
Vždy platí, že \((L_1\cap L_2)^*=L_1^*\cap L_2^*\).
Vždy platí, že \((L_1\cup L_2)^* = L_1^*\cup L_2^*\).
Vždy platí, že \(|L_1^*\cup L_2^*|=|L_1^*|+|L_2^*|\).

Nechť \(L_1,L_2\) jsou jazyky nad abecedou \(\Sigma=\{\mathtt{a}, \mathtt{b},\mathtt{c}\}\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖).
Existuje regulární jazyk \(L_1\) a bezkontextový jazyk \(L_2\) pro které platí, že \(L_2\subseteq L_1\).
Existuje regulární jazyk \(L_1\) a rekurzivně spočetný jazyk \(L_2\) pro které platí, že \(L_1\subseteq L_2\).
Je-li \(L_1\) bezkontextový a \(L_2\) kontextový, pak určitě platí, že \(L_1\subseteq L_2\).
Je-li \(L_1\) bezkontextový a \(L_2\subseteq L_1\), pak \(L_2\) je určitě bezkontextový.
Je-li \(L_1\) regulární a \(L_2\subseteq L_1\), pak \(L_2\) je určitě regulární.

Nechť \(L_1,L_2\) jsou libovolné neprázdné jazyky nad abecedou \(\Sigma\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖). (\(L^\mathrm{R}\) značí jazyk \(L^\mathrm{R}=\left\{w^\mathrm{R} : w \in L\right\}\). Pokud je \(L\) nekonečný jazyk, pak \(|L| = \infty\), přičemž \(\infty + \infty = \infty\))
Vždy platí, že \(\left(L_1^\mathrm{R} \cup L_2^\mathrm{R}\right) = \left(L_1\cup L_2\right)^\mathrm{R}\).
Existuje \(L_1\) konečný tak, že \(L_1^\mathrm{R}\) je nekonečný.
Existují \(L_1, L_2\) takové, že \(|L_1| > |L_2|\) a zároveň \(\left|L_1^\mathrm{R}\right| < \left|L_2^\mathrm{R}\right|\).
Pokud \(\varepsilon \notin L_1\), pak vždy platí, že \(L_1\cap L_1^\mathrm{R} = \emptyset\).

Nechť \(L_1\) a \(L_2\) jsou jazyky nad stejnou abecedou takové, že \(L_1 \subsetneq L_2\) (tj. \(L_1\) je podmnožinou \(L_2\) a \(L_1 \neq L_2\)). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Pokud je \(L_2\) konečný jazyk, pak je \(L_1\) určitě regulární jazyk.
Pokud je \(L_1\) konečný jazyk, pak je \(L_2\) určitě regulární jazyk.
Pokud je \(L_1\) regulární jazyk, pak je \(L_2\) určitě regulární jazyk.
Pokud je \(L_2\) regulární jazyk, pak je \(L_1\) určitě regulární jazyk.
Pokud jsou \(L_1\) i \(L_2\) regulární jazyky, pak existuje konečný automat \(M\) takový, že \(L(M) = L_2 \setminus L_1\).

Nechť \(L_K\) je libovolný konečný jazyk. O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
\(L_K\) je určitě bezkontextový jazyk.
\(L_K\) je určitě kontextový jazyk.
\(L_K\) je určitě regulární jazyk.
\(L_K\) je určitě rekurzivní jazyk.
\(L_K\) je určitě rekurzivně spočetný jazyk.
Existuje \(L_K\) takový, že jej nelze generovat bezkontextovou gramatikou.
Existuje \(L_K\) takový, že jej nelze generovat nezkracující gramatikou.
Existuje \(L_K\) takový, že není jednoznačný (je víceznačný).

Nechť \(PG = (N, \Sigma, D , R, S)\) je překladová gramatika a \(h_i\) je vstupní homomorfismus a \(h_o\) je výstupní homomorfismus \(PG\) (kde definičním oborem jsou všechny řetězce \(w \in (\Sigma \cup D)^*\) takové, že \(S \Rightarrow^* w\)) O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖).
Vždy platí, že pokud je vstupní homomorfismus \(h_i\) prosté zobrazení, pak \(Z(PG)\) je jednoznačný překlad.
Vždy platí, že pokud je překlad \(Z(PG)\) jednoznačný, pak vstupní homomorfismus \(h_i\) je prosté zobrazení.
Vždy platí, že pokud je překlad \(Z(PG)\) jednoznačný, pak výstupní homomorfismus \(h_o\) je prosté zobrazení.
Vždy platí, že pokud je výstupní homomorfismus \(h_o\) prosté zobrazení, pak \(Z(PG)\) je jednoznačný překlad.

Nechť \(PG = (N, \Sigma, D , R, S)\) je překladová gramatika. O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖).
Existuje \(PG\) taková, že pro překlad \(Z(PG)\) platí \(Z(PG)\subseteq \Sigma^* \times \{\varepsilon\}\).
\(N,\Sigma, D\) jsou po dvou disjunktní množiny.
Platí, že \((\varepsilon,\varepsilon)\in Z(PG) \Leftrightarrow (S\rightarrow \varepsilon) \in R\).
Vstupní a výstupní homomorfismy \(h_i^{PG}\) a \(h_o^{PG}\) (kde definičním oborem jsou všechny řetězce \(w \in (\Sigma \cup D)^*\) takové, že \(S \Rightarrow^* w\)) jsou vždy prostá zobrazení.
\(Z(PG)\) je vždy jednoznačný překlad.

Nechť \(V\) je regulární výraz nad neprázdnou abecedou \(\Sigma\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖):
Existuje \(V\) takový, že \(h(V) = \Sigma^*\).
Je-li \(W\) regulární výraz, pro který platí, že \(h(W)\subseteq h(V)\), pak \(h(V+W)=h(V)\).
Pro všechny \(V\) vždy existuje deterministický konečný automat \(M\) takový, že \(L(M)=h(V)\).
Pokud výraz \(V\) obsahuje iteraci, pak \(h(V)\) je určitě nekonečná množina.
Existuje \(V\) takový, že \(h(V)\) je konečný jazyk.
Existuje výraz \(V\) neobsahující iteraci takový, že \(h(V)\) je nekonečná množina.

Nechť \(n\in\mathbb{N}, n\geq 1\). Dále uvažujte konečný automat \(M_n=(Q_n,\Sigma,\delta ,1,F)\), kde \(\Sigma\) je neprázdná abeceda, \(Q_n = \{1,\ldots,n\}\) a \(\delta(k,a)=k + 1\) pro každé \(a\in \Sigma\) a \(1 \leq k \leq n - 1\), \(F=\{n\}\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖). (\(|X|\) značí počet prvků množiny \(X\).)
Existuje \(M_n\) takový, že \(\varepsilon \in L(M_n)\).
Vždy platí, že \(|L(M_n)|=|\Sigma|^{n-1}\).
Existuje \(M_n\) takový, že \(L(M_n)\) je nekonečný jazyk.
Vždy platí, že \(|L(M_n)|=n^{|\Sigma|}\).
Vždy platí, že \(|L(M_n)|=|\Sigma|^n\).

Nechť je dána bezkontextová gramatika \(G=(N,\Sigma,P,S)\) a zásobníkové automaty \(R_1,R_2\): \(R_1=(\{q\},\Sigma,N\cup \Sigma,\delta_1,q,S,\emptyset)\) kde \(\delta_1\): \[\begin{align*} &\forall A\in N: \delta_1(q,\varepsilon,A) = \{(q,\alpha) \mid (A\rightarrow \alpha) \in P \}\\& \forall a\in \Sigma: \delta_1(q,a,a) = \{(q,\varepsilon)\} \end{align*}\] \(R_2 = (\{q,r\},\Sigma,N\cup \Sigma\cup\{\#\}, \delta_2,q,\#,\{r\})\) kde \(\delta_2\): \[\begin{align*} &\forall a\in \Sigma: \delta_2(q,a,\varepsilon) = \{(q,a)\}\\&\delta_2(q,\varepsilon,\alpha) = \{(q,A)\mid (A\rightarrow \alpha)\in P\}\\&\delta_2(q,\varepsilon,\#S) = \{(r,\varepsilon)\} \end{align*}\] přičemž \(R_1\) přijímá prázdným zásobníkem a \(R_2\) přijímá přechodem do koncového stavu. O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖).
\(R_1\) s vrcholem zásobníku vlevo je modelem syntaktické analýzy pro \(G\) shora dolů.
\(R_2\) s vrcholem zásobníku vpravo je modelem syntaktické analýzy pro \(G\) zdola nahoru.
\(R_1\) s vrcholem zásobníku vlevo je modelem syntaktické analýzy pro \(G\) zdola nahoru.
\(R_1\) s vrcholem zásobníku vpravo je modelem syntaktické analýzy pro \(G\) shora dolů.
\(R_2\) s vrcholem zásobníku vlevo je modelem syntaktické analýzy pro \(G\) shora dolů.
\(R_2\) s vrcholem zásobníku vlevo je modelem syntaktické analýzy pro \(G\) zdola nahoru.
\(R_2\) s vrcholem zásobníku vpravo je modelem syntaktické analýzy pro \(G\) shora dolů.

O každé z následujících \(n\)-tic rozhodněte, zdali splňuje (✔) či nesplňuje (✖) definici deterministického Turingova stroje:
\((\{A, B, C\}, \emptyset, \{\mathtt{0}, \mathtt{a}, \mathtt{1}\}, \delta, C, \mathtt{1}, \emptyset) \land \delta(A, \mathtt{0}) = (A, \mathtt{0}, 0)\)
\((\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{a}\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{a}, \mathtt{1}\}, \delta, C, \mathtt{1}, \emptyset) \land \delta(A, \mathtt{0}) = (A, \mathtt{0}, 0)\)
\((\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{a}\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{a}, \mathtt{1}\}, \delta, C, \mathtt{1}, \{A\}) \land \delta(B, \mathtt{0}) = (A, \mathtt{0}, 0)\)
\((\{A, B, C\}, \emptyset, \{\mathtt{0}, \mathtt{a}, \mathtt{1}\}, \delta, C, \emptyset, \emptyset) \land \delta(A, \mathtt{0}) = (A, \mathtt{0}, 0)\)
\((\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{a}, \mathtt{1}\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{a}\}, \delta, C, \mathtt{1}, \emptyset) \land \delta(A, \mathtt{0}) = (A, \mathtt{0}, 0)\)
\((\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{a}\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{a}, \mathtt{1}\}, \delta, C, \mathtt{0}, \emptyset) \land \delta(A, \mathtt{0}) = (A, \mathtt{0}, 0)\)
\((\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{a}\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{a}, \mathtt{1}\}, \delta, C, \mathtt{1}, \{A\}) \land \delta(A, \mathtt{0}) = (A, \mathtt{0}, 0)\)

O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖).
Existuje kontextový jazyk, který lze přijímat konečným automatem.
Pro každý jazyk \(L\), který lze přijímat konečným automatem, existuje regulární gramatika \(G\) taková, že \(L(G) = L\).
Pro každý konečný jazyk existuje konečný automat, který jej přijímá.
Existuje konečný automat s nekonečným počtem stavů.
Konečné automaty mají zásobník neomezené velikosti.
Pro každý bezkontextový jazyk existuje konečný automat, který jej přijímá.

O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Abeceda je konečná množina symbolů.
Existuje konečný jazyk \(L\) takový, že \(\overline{L}\) je konečný jazyk.
Formální jazyk je množina řetězců nad danou abecedou.
Každý konečný jazyk je bezkontextový.
Nechť \(L\) je neregulární jazyk, který nemá pumpovací vlastnost. Pak pumping lemma lze použít pro důkaz, že \(L\) není regulární.
Pokud \(L\) je regulární jazyk, pak \(\overline{L}\) (doplněk k jazyku \(L\)) je vždy regulární.
Pokud \(L_1\) a \(L_2\) jsou regulární jazyky a \(L = L_1 ∪ L_2\), pak \(L\) musí být regulární jazyk.
Pro každý Mooreův automat, jeho vstup (o délce \(n\)) a jeho výstup (o délce \(m\)) vždy platí: \(m > n\).
Pumping lemma popisuje jednu z vlastností regulárních jazyků.
U automatu typu Mealy závisí výstupní symbol na aktuálně čteném vstupním symbolu a na aktuálním stavu.
U automatu typu Moore závisí výstupní symbol pouze na aktuálním stavu.
Abeceda je binární relace.
Abeceda je konečná množina dvojic.
Abeceda je konečná posloupnost symbolů.
Existuje formální jazyk \(L\) takový, že \(\varepsilon \notin L^*\).
Existuje regulární jazyk, který nelze generovat bezkontextovou gramatikou.
Formální jazyk je binární relace nad danou abecedou.
Formální jazyk je množina dvojic nad danou abecedou.
Formální jazyk je posloupnost symbolů dané abecedy.
Každý regulární jazyk je konečný.
Nechť \(L\) je regulární jazyk. Pak pumping lemma lze použít pro důkaz, že \(L\) je regulární.
Pokud \(L\) a \(L_1\) jsou regulární jazyky, kde \(L = L_1 ∪ L_2\), pak \(L_2\) musí být regulární jazyk.
Pro každý regulární jazyk existuje úplně určený DKA bez zbytečných stavů.
Pro všechny konečné jazyky \(L_1, L_2\) platí, že \(|L_1 \cdot L_2| = |L_1| \cdot |L_2|\).
Pumping lemma popisuje jednu z vlastností konečných regulárních jazyků, nikoliv nekonečných.
Výstup Mealyho automatu je definovaný právě tehdy, když se po přečtení celého vstupu nachází v koncovém stavu.
Existuje formální jazyk \(L\) takový, že \(L^*\) je konečný jazyk.
Formální jazyk je libovolná podmnožina množiny všech možných řetězců nad danou abecedou.
Koncová konfigurace konečného automatu \(M = (Q, \Sigma, \delta, q_0, F)\) je definována jako \((q,\varepsilon)\), kde \(q \in Q\).
Počáteční konfigurace konečného automatu \(M = (Q, \Sigma, \delta, q_0, F)\) je definována jako \((q_0,\varepsilon)\).

O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖):
Existuje bezkontextový jazyk, pro nějž lze zkonstruovat konečný automat, který jej přijímá.
Existuje bezkontextový jazyk, pro nějž nelze zkonstruovat deterministický zásobníkový automat, který jej přijímá přechodem do koncového stavu.
Existuje bezkontextový jazyk, pro nějž nelze zkonstruovat deterministický zásobníkový automat, který jej přijímá s prázdným zásobníkem.
Existuje konečný jazyk, který je regulární.
Existuje nekonečný jazyk, který je regulární.
Existuje nekonečný jazyk, který není regulární.
Existuje rekurzivní jazyk, pro nějž lze zkonstruovat Turingův stroj, který jej přijímá.
Každý konečný jazyk je regulární.
Pro každý bezkontextový jazyk lze zkonstruovat nedeterministický zásobníkový automat, který jej přijímá přechodem do koncového stavu.
Pro každý bezkontextový jazyk lze zkonstruovat nedeterministický zásobníkový automat, který jej přijímá s prázdným zásobníkem.
Pro každý rekurzivní jazyk lze zkonstruovat Turingův stroj, který jej rozhoduje.
Pro každý rekurzivně spočetný jazyk lze zkonstruovat Turingův stroj, který jej přijímá.
Existuje kontextový jazyk, který není rekurzivní.
Existuje kontextový jazyk, pro nějž nelze sestrojit Turingův stroj, který jej rozhoduje.
Existuje regulární jazyk, pro nějž nelze zkonstruovat deterministický zásobníkový automat, který jej přijímá přechodem do koncového stavu.
Každý nekonečný jazyk je regulární.
Pro každý bezkontextový jazyk lze zkonstruovat konečný automat, který jej přijímá.
Pro každý rekurzivně spočetný jazyk lze zkonstruovat Turingův stroj, který jej rozhoduje.

O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali patří (✔) či nepatří (✖) do množiny regulárních výrazů nad abecedou \(\Sigma\):
\((x+y)\), kde \(x\) a \(y\) jsou regulární výrazy nad abecedou \(\Sigma\)
\((x.y)\), kde \(x\) a \(y\) jsou regulární výrazy nad abecedou \(\Sigma\)
\(\emptyset\)
\(\mathtt{a}\), kde \(\mathtt{a} \in \Sigma\)
\(\varepsilon\)
\((x \cap y)\), kde \(x\) a \(y\) jsou regulární výrazy nad abecedou \(\Sigma\)
\((x \cup y)\), kde \(x\) a \(y\) jsou regulární výrazy nad abecedou \(\Sigma\)
\((x \setminus y)\), kde \(x\) a \(y\) jsou regulární výrazy nad abecedou \(\Sigma\)
\(\overline{x}\), kde \(x\) je regulární výraz nad abecedou \(\Sigma\) a \(\overline{x}\) značí doplněk

Uvažujme gramatiku \(G=(\{A,B,C,D,E,S\},\{a,b,c,d,e\},P,S)\), kde \[\begin{align*} P=\{& \\ &S \rightarrow A \mid B \mid C \mid D \mid E \mid S \\ &A \rightarrow a \\ &B \rightarrow b \\ &C \rightarrow c \\ &D \rightarrow d \\ &E \rightarrow e \\ \} \end{align*}\] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖).
Existuje ekvivalentní regulární gramatika \(G'\) taková, že \(L(G)=L(G')\).
Všechny věty generované gramatikou \(G\) jsou nejvýše délky \(2\).
\(G\) je bezkontextová gramatika.
Všechny derivace v \(G\) jsou nejvýše délky \(2\).
\(G\) je jednoznačná gramatika.
\(G\) je regulární gramatika.
\(G\) neobsahuje jednoduchá pravidla.

Uvažujme konečný automat \(M=(Q,\Sigma,\delta,1,F)\), kde \(Q=\{1,2,\ldots, 666\}\), \(\Sigma=\{\mathtt{x}, \mathtt{y}, \mathtt{z}, \mathtt{a}, \mathtt{b}, \mathtt{c}\}\), \(F=\{666\}\). Dále pro všechny \(a\in \Sigma\) platí, že pokud \(k<\ell\) pak: \[\delta(k,a)=\ell\] Kolik přechodů existuje v \(M\)?
1328670

Uvažujte algoritmus CYK (Cocke–Younger–Kasami). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖):
Validním vstupem algoritmu je libovolná bezkontextová gramatika \(G = (N, \Sigma, P, S)\) v normálním tvaru podle Chomského a řetězec \(w \in \Sigma^*\).
Validním vstupem algoritmu je libovolná bezkontextová gramatika \(G = (N, \Sigma, P, S)\) a řetězec \(w \in \Sigma^*\).
Validním vstupem algoritmu je libovolná jednoznačná bezkontextová gramatika \(G = (N, \Sigma, P, S)\) a řetězec \(w \in \Sigma^*\).
Validním vstupem algoritmu je libovolná regulární gramatika \(G = (N, \Sigma, P, S)\) a řetězec \(w \in \Sigma^*\).
Validním vstupem algoritmu je libovolná vlastní bezkontextová gramatika \(G = (N, \Sigma, P, S)\), která není rekurzivní zleva, a řetězec \(w \in \Sigma^*\).

Uvažujte bezkontextovou gramatiku \(G = (N, \Sigma, P, S)\), kde \(\varepsilon \notin L(G)\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Pokud je \(G\) je v Chomského normálním tvaru, pak každé pravidlo v \(P\) má jeden z následujících tvarů: \(A \rightarrow BC\), kde \(A,B,C \in N\) nebo \(A \rightarrow a\), kde \(a \in \Sigma\).
\(G\) neobsahuje pravidlo \(S \rightarrow \varepsilon\).
Pro všechny neterminály \(A \in N\) platí, že neexistuje derivace \(A \Rightarrow^* \varepsilon\).
\(G\) je bez \(\varepsilon\)-pravidel.
\(G\) může obsahovat pravidlo \(S \rightarrow \varepsilon\) za předpokladu, že se \(S\) nevyskytuje na pravé straně pravidel.

Uvažujte bezkontextovou gramatiku \(G = (N, \Sigma, P, S)\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Mějme terminál \(x \in \Sigma\). Pokud neexistuje derivace \(S \Rightarrow^* \alpha x \beta\), kde \(\alpha, \beta \in (N \cup \Sigma)^*\), pak \(x\) je zbytečný v \(G\).
Pokud je symbol \(X\) zbytečný, pak je i nedostupný.
Symbol \(X\) je zbytečný právě tehdy, když je nedostupný.
\(S\) je vždy užitečný symbol.
Neterminál \(X \in N\) je zbytečný v \(G\) právě tehdy, když neexistuje derivace \(S \Rightarrow^* \alpha X \beta \Rightarrow^* w\), kde \(\alpha, \beta \in (N \cup \Sigma)^*, w \in \Sigma^*\).
Zbytečným symbolem může být pouze neterminální symbol \(A \in N\). Terminální symboly \(a \in \Sigma\) jsou vždy užitečné.

Uvažujte gramatiku \(G\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Pokud je \(G\) regulární, pak je vždy i bezkontextová.
Pokud je \(G\) regulární, pak je vždy i neomezená.
Pokud je \(G\) bezkontextová, pak je vždy i kontextová.
Pokud je \(G\) kontextová, pak je vždy i regulární.

Uvažujte konečný automat \(M = (\{A,B,C,D\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}\}, \delta, C, \{B\})\), kde \(\delta\) je popsána přechodovým diagramem níže. O každém z tvrzení níže rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖).
Stav \(C\) je zbytečný.
\(B\) je nedosažitelný stav.
Stav \(B\) je zbytečný.
\(L(M) = \{ 01^m : m \in \mathbb{N}_0 \}\).
\(\varepsilon \in L(M)\).

Uvažujte konečný automat \(M = (\{A,B\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}\}, \delta, A, \emptyset)\), kde \(\delta\) je popsána přechodovým diagramem níže. O každém z tvrzení níže rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖).
Stav \(A\) je zbytečný.
Stav \(B\) je dosažitelný.
\(M\) je deterministický konečný automat.
\(\mathtt{0111} \in L(M)\).
\(\varepsilon \in L(M)\).

Uvažujte metodu eliminací stavů pro převod konečného automatu \(M\) na regulární výraz \(V\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖) :
Existuje \(M\) takový, že \(V = \emptyset\).
\(M\) musí být deterministický konečný automat.
\(M\) musí být minimální deterministický konečný automat.
\(M\) musí být úplně určený.

Uvažujte metodu sousedů (Glushkov) pro převod regulárního výrazu \(V\) na konečný automat \(M\). Uvažujte použití této metody bez jakýchkoli dalších úprav \(V\) nebo \(M\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Existuje \(V\) takový, že výsledný \(M\) bude nedeterministický konečný automat.
Existuje \(V\) takový, že výsledný \(M\) bude obsahovat zbytečný stav.
Pro všechny \(V\) bude výsledný \(M\) vždy existovat.
Pro všechny \(V\) bude výsledný \(M\) vždy homogenní konečný automat.
Existuje \(V\) takový, že \(M\) bude obsahovat více počátečních stavů.
Pro všechny \(V\) bude výsledný \(M\) vždy minimální deterministický konečný automat.

Uvažujte následující bezkontextovou gramatiku \(G\): \[G = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}, \mathtt{2}\}, P, C)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to BB\mathtt{0},\\ B \to \mathtt{0}BB\mathtt{1} \mid A\mathtt{1},\\ C \to \varepsilon \mid \mathtt{2} \mid \mathtt{1}A\\ \} \end{array} \] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Gramatika \(G\) generuje regulární jazyk.
\(A\) je neterminální symbol rekurzivní zleva.
\(A\) je rekurzivní neterminální symbol.
\(C\) je zbytečný symbol.

Uvažujte následující dva formální jazyky nad abecedou \(\Sigma = \{\mathtt{0}\}\): \[L_1 = \{\mathtt{0}^n : n \in \mathbb{N}_0\}\] \[L_2 = \{\mathtt{0}^n \mathtt{0}^n : n \in \mathbb{N}_0\}\] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
\(L_1 \cdot L_1 = L_1\)
\(L_2^* = L_2\)
\(L_2^* \subseteq L_1\)
\(L_2 = L_2 \cup L_1\)

Uvažujte následující gramatiku \(G\): \[G = (\{A, B, C, D ,E\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}\}, P, B)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to \varepsilon \mid \mathtt{0}B,\\ B \to \mathtt{0}B \mid \mathtt{1},\\ C \to \mathtt{1}D \mid \mathtt{0}\\ \} \end{array} \] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Symbol \(C\) je zbytečný.
\(G\) je bezkontextová gramatika.
\(L(G)\) je regulární jazyk.
\(G\) je regulární gramatika.
\(G\) je neomezená gramatika.

Uvažujte následující gramatiku \(G\): \[G = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}\}, P, A)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to \varepsilon \mid \mathtt{0}B,\\ B \to C \mid \mathtt{0}B,\\ C \to \mathtt{1}\\ \} \end{array} \] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
\(G\) je bezkontextová gramatika.
\(G\) je neomezená gramatika.
\(G\) je nejednoznačná (víceznačná) bezkontextová gramatika.
\(L(G)\) je konečný jazyk.

Uvažujte následující gramatiku \(G\): \[G = (\{A, B, S\}, \{\mathtt{a}, \mathtt{b}, \mathtt{c}\}, P, S)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ S \to S\mathtt{a}S\mathtt{b} \mid \varepsilon\\ \} \end{array} \] Z následujících tvrzení vyberte všechna pravdivá:
\(L(G)\) je bezkontextový jazyk.
\(L(G)\) je kontextový jazyk.
\(L(G)\) je rekurzivně spočetný jazyk.
\(L(G)\) je regulární jazyk.

Uvažujte následující gramatiku \(G\): \[G = (\{A, B\}, \{\mathtt{a}, \mathtt{b}, \mathtt{c}\}, P, A)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to B\mathtt{a} \mid \mathtt{b}A,\\ B \to \varepsilon\\ \} \end{array} \] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
\(G\) je bezkontextová gramatika.
\(G\) je kontextová gramatika.
\(G\) je neomezená gramatika.
\(G\) je regulární gramatika.

Uvažujte následující gramatiku \(G\): \[G = (\{A, B\}, \{\mathtt{a}, \mathtt{b}, \mathtt{c}\}, P, A)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to \mathtt{b}A,\\ \mathtt{b}A \to \mathtt{b}B\mathtt{c},\\ B \to \varepsilon\\ \} \end{array} \] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), či nepravdivé (✖).
\(G\) je neomezená gramatika.
\(G\) je bezkontextová gramatika.
\(G\) je kontextová gramatika.
\(G\) je regulární gramatika.

Uvažujte následující gramatiku \(G\): \[G = (\{A, B\}, \{\mathtt{a}, \mathtt{c}\}, P, A)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ A \to \mathtt{a}B \mid \varepsilon,\\ B \to \mathtt{c}\\ \} \end{array} \] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖):
\(G\) je bezkontextová gramatika.
\(G\) je kontextová gramatika.
\(G\) je neomezená gramatika.
\(G\) je regulární gramatika.
\(L(G)\) je konečný jazyk.

Uvažujte následující gramatiku \(G\): \[G = (\{A, S\}, \{\mathtt{a}, \mathtt{b}, \mathtt{c}\}, P, S)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ S \to \mathtt{a}S \mid \mathtt{a}A,\\ A \to \mathtt{b}A \mid \mathtt{b},\\ SA \to \mathtt{c}\\ \} \end{array} \] Z následujících tvrzení vyberte všechna pravdivá:
\(L(G)\) je bezkontextový jazyk.
\(L(G)\) je konečný jazyk.
\(L(G)\) je regulární jazyk.
\(L(G)\) je rekurzivně spočetný jazyk.

Uvažujte následující gramatiku \(G\): \[G = (\{B, S\}, \{\mathtt{a}, \mathtt{b}\}, P, S)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ S \to \mathtt{a}S\mathtt{b} \mid B\\ B \to \mathtt{b}B \mid \varepsilon\\ \} \end{array} \] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖):
\(L(G)\) je bezkontextový jazyk.
\(L(G)\) je kontextový jazyk.
\(L(G)\) je rekurzivně spočetný jazyk.
\(L(G)\) je regulární jazyk.

Uvažujte následující gramatiku \(G\): \[G = (\{S, A, B\}, \{\mathtt{1}\}, P, S)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ S \to \mathtt{1}B \mid A,\\ A \to B,\\ B \to S \mid \varepsilon\\ \} \end{array} \] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
\(L(G)\) je kontextový jazyk.
\(L(G)\) je nekonečný jazyk.
\(L(G)\) je regulární jazyk.
\(L(G)\) je rekurzivně spočetný jazyk.

Uvažujte následující gramatiku \(G\): \[G = (\{S, X, Y\}, \{\mathtt{a}, \mathtt{b}, \mathtt{c}\}, P, S)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ S \to \mathtt{a}S\mathtt{a} \mid XY\\ \mathtt{a}X \to X\mathtt{c} \mid \varepsilon\\ Y\mathtt{a} \to \mathtt{b}Y \mid \varepsilon\\ \} \end{array} \] Z následujících tvrzení vyberte všechna pravdivá:
\(L(G)\) je bezkontextový jazyk.
\(L(G)\) je kontextový jazyk.
\(L(G)\) je regulární jazyk.
\(L(G)\) je rekurzivně spočetný jazyk.

Uvažujte následující gramatiku \(G\): \[G = (\{S, Z\}, \{\mathtt{0}, \mathtt{1}\}, P, S)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ S \to \varepsilon \mid \mathtt{0}Z \mid \mathtt{1},\\ \mathtt{0}S\mathtt{1} \to \mathtt{0}Z\mathtt{01}\\ \} \end{array} \] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
\(G\) je kontextová gramatika.
\(G\) je neomezená gramatika.
\(L(G)\) je regulární jazyk.
\(G\) je regulární gramatika.

Uvažujte následující gramatiku \(G\): \[G = (\{S\}, \{\mathtt{a}, \mathtt{b}, \mathtt{c}, \mathtt{d}\}, P, S)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ S \to \varepsilon\\ \} \end{array} \] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Existuje deterministický konečný automat \(M\) takový, že \(L(M) = L(G)\).
\(G\) je regulární gramatika.
\(L(G)\) je bezkontextový jazyk.
\(L(G)\) je kontextový jazyk.

Uvažujte následující metody. Pokud těmto metodám dáme na vstup deterministický konečný automat \(M\), vrátí pro něj regulární výraz \(V\) takový, že \(L(M) = h(V)\)? U každé z metod rozhodněte, zdali ano (✔) či ne (✖):
metoda eliminací stavů
metoda regulárních rovnic – odchozí přechody
metoda regulárních rovnic – příchozí přechody
metoda eliminací neterminálních symbolů
metoda postupnou konstrukcí
metoda sousedů
metoda derivací

Uvažujte následující regulární výraz \(V\) nad abecedou \(\{\mathtt{a},\mathtt{b},\mathtt{c},\mathtt{d}\}\): \[V = \mathtt{a}^*\mathtt{b}(\mathtt{c}^*\mathtt{ba}^* + \mathtt{d})^* + \mathtt{d}^*\] Pro \(V\) spustíme metodu sousedů (Glushkov; uvažujte tuto metodu bez jakýchkoli úprav \(V\)). Kolik prvků budou obsahovat množiny \(Z\) (množina počátečních symbolů), \(F\) (množina koncových symbolů) a \(P\) (množina sousedů)? Odpověď zadejte ve formátu: \(|Z|\), \(|F|\), \(|P|\) (tj. tři desítková celá čísla oddělená čárkou a mezerou).
3, 5, 19
3,5,19
3, 5, 18
nevim

Uvažujte následující uspořádanou čtveřici \(G\): \[G = (\{S, A, B\}, \{\mathtt{1}\}, P, S)\] \[ \begin{array}{l} P = \{\\ S \to \mathtt{1} \mid A,\\ A \to B,\\ 1 \to BA\\ \} \end{array} \] O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
\(G\) je bezkontextová gramatika.
\(G\) je kontextová gramatika.
\(G\) je neomezená gramatika.
\(G\) je regulární gramatika.

Uvažujte následující zásobníkový automat \(R = (\{A, B, C\}, \{\mathtt{0}\}, \{a, b\}, \delta, A, b, \{B\})\) přijímající přechodem do koncového stavu, který má vrchol zásobníku vlevo. O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
\(R\) je nedeterministický.
\(L(R)\) nelze určit.
\(\mathtt{0} \in L(R)\).
\(\varepsilon \in L(R)\).

Uvažujte nedeterministický konečný automat \(M\) o \(n\) stavech. Tento automat převedeme na ekvivalentní minimální deterministický automat \(M'\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
\(M'\) má vždy maximálně \(2^n\) stavů.
\(M'\) má vždy minimálně \(1\) stav.
\(M'\) má vždy maximálně \(2n\) stavů.
\(M'\) má vždy maximálně \(n^2\) stavů.
\(M'\) má vždy minimálně \(2n\) stavů.
\(M'\) má vždy minimálně \(n\) stavů.
\(M'\) má vždy minimálně \(n^2\) stavů.

Uvažujte nejlepší algoritmus \(A\) z přednášek, který o řetězci délky \(n\) a regulární gramatice \(G\) (jejíž velikost považujeme za konstantu) rozhodne, zda \(w \in L(G)\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔) či nepravdivé (✖):
Časová složitost \(A\) je \(\Theta(n)\).
Takový algoritmus neexistuje, jedná se o algoritmicky nerozhodnutelný problém.
Časová složitost \(A\) je \(\Theta(1)\).
Časová složitost \(A\) je \(\Theta(n^2)\).
Časová složitost \(A\) je \(\Theta(n^3)\).
Časová složitost \(A\) je \(\Theta(2^n)\).

Uvažujte regulární výraz \(V=\mathtt{a}^*\mathtt{a}\varepsilon+\mathtt{b}^*\varepsilon \mathtt{b}+\mathtt{ab}\emptyset \mathtt{ba}\) nad abecedou \(\Sigma = \{\mathtt{a}, \mathtt{b}\}\). O každém z následujících tvrzení rozhodněte, zdali je pravdivé (✔), nebo nepravdivé (✖). (\(V'\) označuje derivaci regulárního výrazu \(V\) podle řetězce \(\mathtt{aa}\). \(|w|_x\) označuje počet symbolů \(x\) v řetězci \(w\).)
Neexistuje řetězec \(w\in h(V)\) takový, že zároveň \(|w|_\mathtt{a} > 0\) a \(|w|_\mathtt{b} > 0\).
\(h(V')\) je bezkontextový jazyk.
\(h(V)\) je nekonečný jazyk.
Existuje (až na automatový isomorfismus) jediný nedeterministický automat \(M\) takový, že \(L(M)=h(V)\).
\(\varepsilon \in h(V)\).
\(h(V')\) je konečný jazyk.

Uvažujte syntaktickou analýzu pracující na základě bezkontextové gramatiky \(G = (N, \Sigma, P, S)\) pomocí zásobníkového automatu \(R = (\{q,r\}, \Sigma, N \cup \Sigma \cup \{Z_0\}, \delta, q, Z_0, \{r\})\) metodou zdola nahoru. O každém z následujících přechodů rozhodněte, zdali je (✔) či není (✖) součástí přechodové funkce automatu \(R\):
\((q, A) \in \delta(q, \varepsilon, \alpha)\), kde \((A \to \alpha) \in P\)
\((q, \mathtt{a}) \in \delta(q, \mathtt{a}, \varepsilon)\), kde \(\mathtt{a} \in \Sigma\)
\((q, \alpha) \in \delta(q, \varepsilon, A)\), kde \((A \to \alpha) \in P\)
\((q, \varepsilon) \in \delta(q, \mathtt{a}, \mathtt{a})\), kde \(\mathtt{a} \in \Sigma\)